Růžový panter Růžový panter - nevládní protikorupční organizace 2002 – 2017
26.03.2008   Nevládní organizace Růžový panter podává stížnost na Českou republiku k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Růžový panter má za to, že ve sporu se žalobcem Tomášem Paclíkem, který organizaci žaloval kvůli tiskové zprávě k LTO z roku 2004, nebyla českými soudy poskytnuta ochrana svobody slova tak, jak ji zaručují standardy evropského ústavního práva. Spor je veden jako střet práva na svobodu projevu a ochranu osobnosti. Organizace se proto obrací na Evropský soud pro lidská práva, aby posoudil, zda rozhodnutí českých soudů bylo spravedlivé a obstojí se zárukami Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která ve svém článku 10 garantuje svobodu projevu. Máme za to, že pokud bychom tak neučinili, nechali bychom bez povšimnutí zásah do nejvlastnějších principů, na nichž má být každá demokratická společnost vybudována. Spor tohoto charakteru Česká republika před Evropským soudem dosud nevedla. Naproti tomu se Evropský soud zastal ohrožení svobody slova v několika případech proti Slovensku. Pozvánka na tiskovou konferenci a více informací zde v odkazu.
Pozvánka
na tiskovou konferenci
nevládní protikorupční organizace Růžový panter

TK se koná zítra ve čtvrtek dne 27. 3. 2008 v 10.30 v atriu Santini residence, Nerudova 211, Praha 1.

Nevládní organizace Růžový panter posílá stížnost na Českou republiku k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Růžový panter má za to, že ve sporu se žalobcem Tomášem Paclíkem, který organizaci žaloval kvůli tiskové zprávě k LTO z roku 2004, nebyla českými soudy poskytnuta ochrana svobody slova tak, jak ji zaručují standardy evropského ústavního práva. Spor je veden jako střet práva na svobodu projevu a ochranu osobnosti.

Organizace se proto obrací na Evropský soud pro lidská práva, aby posoudil, zda rozhodnutí českých soudů bylo spravedlivé a obstojí se zárukami Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která ve svém článku 10 garantuje svobodu projevu.

Máme za to, že pokud bychom tak neučinili, nechali bychom bez povšimnutí zásah do nejvlastnějších principů, na nichž má být každá demokratická společnost vybudována.

Spor tohoto charakteru Česká republika před Evropským soudem dosud nevedla. Naproti tomu se Evropský soud zastal ohrožení svobody slova v několika případech proti Slovensku.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Předmětná tisková zpráva, kterou žalobce Tomáš Paclík napadl ve své žalobě, poukazovala na prokázané vazby Ivana Langera na bývalého obchodníka s LTO Vratislava Kutala, se kterým se Ivan Langer účastnil výpravy na Kilimandžáro a bývalého veřejného činitele, resp. zastupitele v obci Zábřeh, Tomáše Paclíka, kterého Vratislav Kutal přímo jmenoval do představenstva firmy Morpa a kterému Ivan Langer pronajímal, či stále pronajímá prostory ve svém domě za účelem podnikání.

Organizace Růžový panter měla zasáhnout do práv žalobce Tomáše Paclíka a snížit jeho čest a důstojnost tím, že použila v tiskové zprávě týkající se této kauzy výraz „spolčil se v rámci svých podnikatelských aktivit“. Soudy nevzaly v potaz všechny argumenty organizace a uložily organizaci kromě povinnosti uhradit soudní náklady i pokutu ve výši 100.000 Kč, povinnost omluvit se žalobci v deníku Právo a na svém webu a stáhnout celou tiskovou zprávu z internetu. Ústavní soud odmítl ústavní stížnost organizace Růžový panter z údajného důvodu její neopodstatněnosti. Ústavní soud bez bližšího vysvětlení konstatoval, že předmět sporu ústavněprávní roviny nedosahuje, ačkoli je svoboda slova chráněna předpisy několika mezinárodních úmluv, Štrasburským soudním tribunálem a koneckonců i výslovně českou Listinou základních práv a svobod.

Pouze díky podpoře veřejnosti se organizaci podařilo uhradit veškeré finanční závazky vůči žalobci a organizace tak nebyla nucena vstoupit do likvidace.

Smyslem předmětné tiskové zprávy bylo hodnocení případu jako typické situace, kdy dochází k propojování světa politiky se světem podnikání a zločinného podnikání a kde může dojít ke vzniku klientelismu. Z kontextu je zřejmé, že kombinace informací obsahuje hodnotící soud ohledně vazeb, jejichž účastníky byli nynější ministr vnitra Ivan Langer, žalobce Tomáš Paclík a odsouzení obchodníci s LTO Vratislav Kutal a Milan Šišma. (Pozn. Vratislav Kutal byl nedávno nezákonně předčasně propuštěn z vězení). Tomáš Paclík poskytoval a poskytuje komplexní daňový servis dalším firmám, které byly ve vlivu Vratislava Kutala až do doby jeho nastoupení k výkonu trestu

Použitý výraz „spolčil se“ má však podle soudů trestně právní význam a způsobil údajnou nepravdivost tvrzení v tiskové zprávě, která se stala předmětem sporu. Růžový panter ve své věci stavěl svou argumentaci na závěrech, že propojení všech osob bylo prokázáno a užitý výraz „spolčení“ nemá jeden jediný význam jako negativní informace, ale má i význam hodnotící, což potvrdil i Ústav pro jazyk český.

Slovo spolčení pochází od slova společník či spolek a pouze ve spojení s dalšími slovy jako „zločinné spolčení“ nebo „spolčení ke spáchání“ – viz např. trestní zákon nebo zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, dostává výhradně konkrétní negativní význam. Pokud by Růžový panter hodlal akcentovat tento význam slova spolčení, uvedl by je ve spojení „zločinné spojení“ nebo podobně. To však neučinil a nelze mu takto kategoricky vkládat do úst něco, co neuvedl.

Výraz „spolčení“ je jistě možné označit za expresivnější v souvislostech, ve kterých byl uveden v předmětné tiskové zprávě.

Jestliže je ale vedena diskuze o „..majetkové trestné činností, snad největšího vůbec známého rozsahu v dějinách české kriminalistiky“ (jak sám uvedl soud prvního stupně), jestliže Vratislav Kutal byl policistou mající povinnost řešit hospodářskou kriminalitu a přitom čile obchodoval s LTO, jestliže byl vazebně stíhán a následně odsouzen za závažné kriminální delikty násilného charakteru a jestliže se prokazatelně stýkal s nynějšími vrcholnými politiky a jestliže státní rozpočet utrpěl škodu v miliardových objemech, přičemž státní orgány škodu po pachatelích ani nevyžadovaly a nevyžadují, jestliže Vratislav Kutal přímo jmenoval pana Paclíka, který byl v té době veřejně činnou osobou, do představenstva firmy Morpa, která byla čistě ve vlivu Vratislava Kutala, přičemž další firmy v jeho vlivu byly klienty žalobce Paclíka v rámci jeho podnikání, a vazby těchto osob na tehdy stínového ministra vnitra Ivana Langera jsou prokázané, je expresivnější pojetí diskuze a názoru na tyto jevy zcela na místě. Na tom organizace Růžový panter trvá, právě z tohoto důvodu je přesvědčena o tom, že spor se ústavně zaručených práv na svobodu projevu dotýká zcela zřetelně a proto se se svou stížností na Českou republiku obrací k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.